Blízké setkání

V oblasti zkoumání přítomnosti mimozemského života na planetě Zemi a jeho interakce s námi pozemšťany se chápe Blízké setkání jako událost, při kterém se pozemšťan dostal do kontaktu s (ne)identifikovaným létajícím objektem, nebo jeho posádkou.

Prvním kdo se pokusil o klasifikaci byl astronom a výzkumník John A. Hynek v roce 1972 v knize The UFO Experience: A Scientific Inquiry. Byl to on, kdo definoval první tři typy možných setkání.

Klasifikace podle J. A. Hyneka vešla v širší známost díky fimu Stevena Spealberga z roku 1977 jménem Blízké setkání třetího druhu.

V angličtině se používá označení Close Encounters of the n-th Kind, též také zkratka CE.

J. A. Hynekova úplná klasifikace

  • Noční světla: Světla na noční obloze, která nelze přiřadit žádnému známu objektu.
  • Diskové objekty za denního světla: mimozemské létající objekty pozorované za denního světla, které mají převážně diskovitý a nebo oválný tvar.
  • Monitorování radarem: pozorování neznámého mimozemského objektu bylo potvrzeno radarem.
  • Blízké setkání prvního druhu: vizuální pozorování neidentifikovaného létajícího mimozemského objektu, který je ve vzdálenosti přibližně 150 metrů. Díky tomu lze jednoznačně identifikovat jeho charakteristický tvar.
  • Blízké setkání druhého druhu: jedná se o událost, kdy přítomnost mimozemského objektu ovlivní nám známé i neznámé fyzikální principy. Například: přestanou fungovat elektronické přístroje, zataví se auto, vyplaší se zvířata, auto/věci/lidé začnou levitovat, dočasné ochrnutí, změna teploty a nebo jiné nepohodlí svědků. Fyzické otisky na zemi, jako jsou spáleniny, polehlá vegetace, různá rezidua chemikálií.
  • Blízké setkání třetího druhu: při tomto setkání dojde k fyzickému kontaktu mezi pozemšťany a ostatními obyvateli vesmíru. Patří sem humanoidní bytosti různých ras, biologičtí i techničtí roboti. Tyto bytosti se mohou vyskytnout samostatně a nebo jako obsluha nějakého stroje. Tento typ kontaktu má několik podskupin:
    1. Bytosti pozorované uvnitř lodi.
    2. Bytosti pozorované uvnitř a vně lodi
    3. Bytosti pozorované nedaleko mimozemské lodi, ale bez viditelného kontaktu s lodí
    4. Byly pozorovány bytosti, ale bez přímého výskytu mimozemské lodi. Ta byla ale pozorována jinými pozorovateli v dané oblasti.
    5. Bytosti byly pozorovány bez zjevné přítomnosti mimozemské lodi ať už v místě pozorování a nebo blízkém či vzdáleném okolí.
    6. Pozorovatel má zážitek s pokusem o inteligentní komunikaci.

Rozšířená klasifikace

  • Blízké setkání čtvrtého druhu: během této události dojde k únosu pozorovatele. Hynekův bývalý spolupracovník Jacques Vallée tuto definici rozšířil i o případy, kdy lidé mají zážitky, kdy jejich fyzické tělo zůstává na místě, ale jejich smysly prožívají událost jako realitu. (Do této skupiny pak lze zahrnout i případy, ke kterým došlo ve snech a nebo během astrálním cestování.)
  • Blízké setkání pátého druhu: lze chápat jako bilaterální kontakt vědomých bytostí, vytvořené naprosto dobrovolně a ze svobodné vůle všech zúčastněných. Tento kontakt je primárně iniciován lidmi na Zemi s cílem obnovit komunikaci s mimozemskou inteligencí ve Vesmíru, jehož jsme i my-lidé nedílnou součástí. Tento případ byl zaveden v souvislosti s projektem CSETI vedeným Stevenem M. Greerem a je hlavním bodem CE5 Iniciativy.

Komentáře